Something Went Wrong

10. března 2015 v 21:46 | Dookie/moon/greendayka
It started out with a kiss
how did it end up like this?

Nevím jak je to možné. Ne,opravdu nemám nejmenší tušení.Možná trocha té
sebekontroly,pár milých lží a ty občasné návaly radosti, nebo jen ten pocit,
když na vás padá studený déšť,ale něco,co mě nutí tu stále žít.
Problémů mám nad hlavu. Škola je na nic. Doma je to na nic.
Venku je to na nic. Už i v pokoji je to na nic. Přes všechno se táhne taková líná,
tmavá mlha a já mám neustále pocit že za mnou cosi stojí,a jen to čeká,
až toho bude moc, a tahle malá příšera už nebude mít sílu předstírat sama sobě,
že je všechno v pořádku. Není. Nic není v pořádku. Od nejmenších "škrábanců"
na mých rukou až po rasismus v Americe.Školu jsem v listopadu změnila.
Nešlo to na ní. Prostě ne. Už jenom to že mě během prvních 2 týdnů 5 lidí
stihlo vyměnit za někoho lepšího, pár dospělých označilo za neschopnou hromadu
přecitlivělosti a moje fyzické i psychické zdraví bylo hluboko pod nejhorším.
Nástup na novou školu mi ale dokázal že ta škola přeci jen měla něco do sebe.
Nejvíc mi tu chybí smysl pro humor který 90% třídy postrádá. Na minulé škole
to v tomhle ohledu bylo lepší. Kolikrát jen tak sedím, a říkám si, jak bych se
zase vrátila na obědy o samotě na tvrdé lavičce která mi formovala modřiny
na zádech, nebo na oddělené čisté záchody,vybavené třídy,fandomy a ten
pitomý fotbálek..Taky ten kluk co se na mě usmál,nebo ten co koukal na
hru o trůny. Asi jsem tam nechala kousek sebe.
Taky jsem zhubla. Ne nadlouho . Ne moc. Ale mě to stačilo.
Můj život se tam tehdy rozpadl. Všichni ze základky se měli bezvadně,až na mě. Všichni oslavovali.
Nový přátelé,novej život. Zatímco u mě se moje nálada houpala mezi smrtí a spánkem, oni se měli
fajn.A to bylo asi to hlavní,mám pocit.
Můj život se tedy rozpadl, a dohromady ho drží jakési voděneodolné lepidlo, stará papírová izolepa
a provázky, ve kterých se dá jen zamotat.
Říkám si jak já jednou skončím.Jestli opravdu budu jednou kuchařka. Jestli jednou budu navrhovat
hry, režírovat filmy , psát scénáře a knihy, budu hrát v kapele, tvořit inventovat , pomáhat lidem
nebo propagovat lennonovu myšlenku ideálního světa,cestovat kamkoliv po světě...
Říká se držet se svých snů .. Tak kdo ví..
Kdo ví jestli to budou ruce třást těmi mými kvůli té nové knížce
Nebo jen ruce držící kapesníky a otírající slzy až to prostě jednou vzdám.
Nevím co si to nalhávám,nikdo by nebrečel..
Ale je to všechno jenom na mě. A pak je tu ještě můj mozek který mě odmítá poslouchat..
Tak kdo ví.
u_u'
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama